Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky

  • primární právo = normy vytvářené členskými státy (akty členských států)
  • primární právo EU: 1. zakládací smlouvy a jejich novelizace

2. smlouvy o přistoupení

+ k nim připojené protokoly a přílohy (dnes celkem 37 – čl. 51 SEU)

3. akty předvídané smlouvami (např. akt o všeobecných volných do EP)

4. Listina základních práv EU (čl. 6/1 SEU)

  • primární právo – soustava mnohostranných mezinárodních smluv (= normativní právní smlouvy, smlouvy právotvorné – partikulární)
  • „základní ústavní charta EU“ – má rysy ústavní materie


- zakládací smlouvy EU (zřizovací smlouvy):

  • právní základ tvoří zakládající smlouvy tří evropských společenství a další smlouvy na ně navazující (tj. měnící či doplňující)


* Smlouva o založení ESUO – 1951/platnost 1952 = Pařížská smlouva

  • Smlouva o založení EHS – 1957/1958 = Římská smlouva (Smlouvou o EU 1992 přejm. na Evropské společenství)
  • Smlouva o založení EUROATOM – 1957/1958 = Římská smlouva


* evropská společenství byla mezinárodními organizacemi nadnárodního charakteru, které měly vlastní právní subjektivitu

  • byly mnohokrát měněny z dvou důvodů:

 přistoupení nových členských států

nutnost koncepční reformy ve smyslu účinnější

integrace

novelizace:

  • Slučovací smlouva (Smlouva o jednotných orgánech) – 1965/1967
  • Smlouva o zřízení společné Rady a společné komise Evropských společenství
  • Jednotný evropský akt – 1986/1987
  • první zásadní koncepční změna zakládacích smluv
  • byl zásadním předělem ve smyslu komplexní integrace do podoby EU
  • proklamovala důraz na respektování LP ve smyslu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a vyzdvihovala sociální aspekt Evropských společenství s poukazem na Evropskou sociální chartu
  • byl značným posunem ve smyslu demokratizace tvorby evropského práva, posílením postavení Evropského parlamentu
  • spojení tří evropských společenství s Evropskou politickou spoluprací do určité entity, která ještě nenese název EU, ale která měla vzniknout nepochybně na základě právě této „konfederace“
  • tato konfederace (organizace tří společenství a Evropské politické spolupráce) měla vlastní orgán Evropská rada
  • ve struktuře JEA lze spatřovat první pilíř budoucí EU v hlavách I. a II., ve kterých byla obsažena ustanovení komunitárního práva, kterými se novelizovala jednotlivá ustanovení zakládacích smluv evropských společenství
  • budoucí druhý pilíř byl ustanovením, které má povahu mezinárodní smlouvy a nebyl součástí komunitárního práva - obsahoval základy spolupráce členských států v oblasti zahraniční politiky
  • základní změna -  uskutečnění vnitřního trhu (ES přijala řadu opatření a změn)
  • pro členství v Unii podával stát žádost Radě, která rozhodovala jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu (vyj. nadpoloviční většinou všech jeho členů)
  • Maastrichtská smlouva (Smlouva o EU) – 1992/1993
  • viz ot. 2
  • 7 hlav, součástí je 17 protokolů a 33 prohlášení
  • zakládá pojem EU, stanoví její hlavní cíle, podmínky, je významnou změnou všech tří zakládacích smluv



* Amsterdamská smlouva – 1997/1999

  • o revizi Maastrichtské smlouvy o EU
  • má 3 části:

1.obsahuje změny ve Sml. o EU, změny ve Sml. o ES, změny ve Sml. o ESUO, změny ve Sml. o EURATOM a změnu volebního předpisu pro volby poslanců Evr. parlamentu

2. obsahuje ustanovení, která korigují, upravují a zjednodušují ustanovení jednotlivých základních smluv

3. obsahuje obecná a závěrečná ustanovení, která zahrnují i přepočítací tabulku

  • jejím cílem je zejména připravit evropská společenství na další rozšíření počtu členských států a současně vylepšit jejich institucionální systém
  • zároveň by měla být reformována zemědělská politika a strukturální fond
  • dalším významným přínosem jsou boj proti vysoké nezaměstnanosti, posílení konkurenceschopnosti v rámci globalizovaného hospodářství, podpora intenzivnější společné zahraniční a bezpečnostní politiky, vytvoření evropské obranné organizace a posílení spolupráce v oblasti justice a vnitra se zvl. důrazem na činnost policie za účelem koordinovaného potírání organizované kriminality



* Smlouva z Nice – 2000/2003

  • k smlouvě jsou připojeny čtyři protokoly:

Protokol o rozšíření EU

Protokol o statutu ESD

Protokol o finančních důsledcích skončení SEUO

Protokol o čl. 67 SES

  • usiluje o dovršení procesu zahájeného Amsterdamskou smlouvou
  • obsahuje 2 části:

1. se týká věcných změn

2. obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení

  • Evr.parlament je přizpůsobován rozšíření
  • Evr.parlament se stal privilegovaným žalobcem v řízení o nepl. právního aktu
  • Smlouva mění poměry váženého hlasování tak, že každému z 15 členských států se jeho počet hlasů zvyšuje
  • předsedovi Komise jsou významným způsobem posílena jeho práva (předseda sám jmenuje z komisařů svého místopředsedu)
  • složení Komise se mění v důsledku rozšíření
  • velmi podstatným rysem změn je oslabování jednomyslného způsobu rozhodnutí a jeho nahrazení většinovou tvorbou vůle na základě kvalifikované


* Lisabonská smlouva – 2007/2009

  • viz ot. 3
  • vstoupila v platnost 1.12.2009 (ratifikace ČR)
  • LS mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES), aniž by je nahrazoval
  • LS měla vstoupit v platnost 1.1.2009, ale do té doby nebyl ukončen ratifikační proces – nakonec vstoupila v platnost 1.12.2009 (uložení poslední ratifikační listiny 13.11.2009)
  • LS zrušila tzv. pilířovou strukturu EU, je jí založena právní subjektivita EU (do LS nebyla)
  • v SEU po úpravě LS stanoveno, že EU nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní (! ale vedle EU bude nadále existovat EUROATOM se samostatnou pr. subjektivitou)
  • uzavírání mezinárodních smluv – EU se stává subjektem mezinárodních smluv, a to se týká i smluv předešlých (EU je nástupkyní ES)
  1. smlouvy o přistoupení:


1. rozšíření – 1973: Dánsko, Irsko, Spojené království VB

2. rozšíření – 1981: Řecko

3. rozšíření – 1986: Španělsko, Portugalsko

4. rozšíření – 1995: Rakousko, Finsko, Švédsko

5.rozšíření - 2004:Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko

6. rozšíření 2007: Bulharsko, Rumunsko


(((3. akty předvídané Smlouvami:Smlouvy o změně rozpočtových a finančních pravidel

  • Smlouva pozměňující některá rozpočtová ustanovení (První rozpočtová smlouva, tzv. Lucemburská smlouva) – 1970
  • Smlouva pozměňující některá finanční ustanovení (Druhá rozpočtová smlouva, tzv. Bruselská smlouva) – 1975)))


- Listina základních práv EU:

  • viz ot. 30

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code