Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


1. Vývojová stádia evropské integrace

  1. První pokusy o integraci (před 1952)

Různě silná evropská integrační hnutí působí celou dobu existence, ať už na kulturní či vojenské bázi (např. Jiří z Poděbrad).

Postupné prosazování integračních projektů po 1.WW a to nejen celoevropská, ale i regionální (Panevropa, Podunajská federace).

Po 2.WW již připraveny podmínky pro integraci – nutno řešit naléhavé potíže spojené s koncem války – odzbrojení, obnova hospodářství, zapojení Německa.

Vznikají významné mezinárodní organizace – Rada Evropy, NATO, OEEC (transformace na OECD).


- Komunitární Evropa (1952 - 1992)

1952- vznik první nadnárodníchintegračních struktur v Evropě – Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli(1952 - 2002)

Zakládající členové – BeNeLux, Německo, Francie, Itálie

Má právní subjektivitu, instituce mají normativní pravomoc v úseku společného trhu uhlí a oceli – cíl – zabránit válce, uhlí a ocel hlavní suroviny

1954– Evropské obranné společenství – snaha o zapojení Německa do vojenské spolupráce – veto francouzského parlamentu

1957– Římské smlouvy – Evropské hospodářské společenství, EURATOM

Za dobu existence smluv se rozvíjí čistě ekonomická spolupráce, ale vzniká potřeba i spolupráce politické, realizuje se mimo obsah smluv

EHS je nejdůležitější, v jeho rámci se odehrávají klíčové projekty – celní unie, volný pohyb zboží, pracovníků, služeb, plateb a kapitálu, podnikání

Funguje společný trh, ale přestává stačit, vývoj směřuje k vnitřnímu trhu – 1986Jednotný Evropský akt

Instituce – Komise, Eparlament, Rada, ESD – nejdříve každé společenství zvlášť, postupně sloučeno – 1965– z Evropských společenství (es) stává Evropské společenství (ES)

Rozšiřování1973– VB, Irsko, Dánsko; 1981– Řecko; 1986– Španělsko, Portugalsko; 1995– Rakousko, Švédko, Finsko

1979– EMS – Evropský měnový systém – snaha stabilizovat měnový sektor, měny navázány na zúčtovací jednotu ECU; také první přímé volby do Eparlamentu


- Komunitárně – unijní Evropa (1992 - 2009)

1983– prvně použito Evropská unie; 1986 – JEA formace vnitřního trhu

1992Maastrichtská smlouva – největší reforma římských smluv – právně viz otázka 2

1. 1.1993 – vznik Evropské unie; bez právní subjektivity

Rozšíření působnosti na neekonomické oblasti, první kroky ve společné zahraniční a bezpečnostní politice – vztahy s okolními státy a světovými mocnostmi

1997Amsterodamská smlouva – posílení evropského občanství, vznik vysokého zástupce pro SZBP, prohloubení spolupráce na 3. pilíři

2000Niceská smlouvaListina základních práv EU zatím bez právní závaznosti a příprava na rozšíření

Je evidentní, že instituce přestávají odpovídat požadavkům členů – hledá se nové řešení – svolán Konvent a v roce 2003 vypracována „Euroústava“– postupný neúspěch v referendu FR a NIZ – kompromis Lisabonská smlouva

2004– rozšíření EU o 10 států; 2007 – rozšíření o 2 státy (celkový počet 27)


- Unijní Evropa (2009)

Součastný stav pro přijetí a platnosti Reformní – Lisabonské smlouvy

Největší změna – zrušení pilířové struktury a tedy „komunitarizace“ druhého a třetího pilíře, Evropská unie vše zastřešuje a má právní subjektivitu

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code