Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Errata - EP

Jak na errata? Původní znění + opravu jednoduše připište za číslo a název otázky a opravu zvýrazněte - vytučněte. Otázky prosím řaďte dle čísel, ať v tom není guláš 8-)

Institucionální rámec

  • otázka 1 - v otázce chybí zmínka o Schumanově deklaraci, kterou př. Svoboda na semináři probíral, tudíž na ní může padnout dotaz
    • v otázce vznik EU 1.1.1993 dle učebnice platnost Maastricht od 1.11.1993
    • Smlouva z Nice - podepsána 2001, platná 2003 (dle otázek 2000)
  • otázka 2 - Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost 1.11.93 (původně 1.1. - tak je to sice v SEU uvedeno, ale ratifikační listiny do té doby zřejmě nebyly uloženy - pak je tam napsáno, že tedy v platnost vstoupí k prvnímu dni následujícího měsíce po uložení)
  • otázka 4 - EU založena 1952 - 1952 ale založeno ESUO, ne EU jako taková
  • otázka 5 - právo úzké spolupráce členských států - minimální počet je DEVĚT (v otázkách uvedeno osm)
  • otázka 6 - doporučuji kouknout se na výslovné, implicitní a subsidiární pravomoci v knize. Teorie implicitních pravomocí (mám cíl + explicitní pravomoc, implicitní je k nim imanentní) je naprosto něco jiného než doložka flexibility (tj. subsidiární pravomoci - mám cíl, ale nemám ŽÁDNOU pravomoc, tj. stav kompetenční nouze)
  • otázka 8 - v závěru otázky odstavec o návrhu na posílenou spolupráci: v současnosti už se nejedná o návrh, ale posílená spolupráce byla povolena Rozhodnutím Rady z července 2010 „povoluje se posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky* (2010/405/EU) - ČR zůstala mimo posílenou spolupráci
    • Přistoupení k PS: nevýlučné pravomoci: oznámení záměru R a K → K do 4 měsíců potvrdí (možné dodatečné podmínky s odůvodněním a stanovením lhůty k znovupodání, po uplynutí znova přezkum → zamítne-li, ČS se smí obrátit na R a ta ve věci rozhodne), SZBP: oznámení záměru R, VPZVBP a K → R po konzultaci s VP potvrdí (možné dodatečné podmínky + lhůta, pak znovu přezkum)
  • otázka 11 - žlutá karta - 1/3 hlasů vnitrostátních parlamentů (dvoukomorové mají 1 hlas v každé komoře, jednokomorové 2 hlasy = tedy 18 hlasů z 54) - nikoli 1/3 členů vnitrostátního parlamentu
  • otázka 13 - špatně zpracovaná, chybí část „vnitrostátní účinky“
  • otázka 17 - 3 podmínky odpovědnosti státu za škodu - 2. podmínka je: obsah práv identifikovatelný na základě směrnice (původně: dostatečná závažnost porušení směrnice)
  • otázka 20 - Obecné právní zásady - zpracována nedostatečně, doporučuji Svobodovu učebnici Základy EP, strany 90-97
  • otázka 23 - Legislativní proces v EU je označena jako 22
    • Druhé čtení, odrážka c) absolutní většinou navrhne změny postoje Rady v 1.čtení a postoupí jej Radě a Komisi, ta změny navrhované EP buď přijme, nebo odmítne a vydá o tom stanovisko Radě. Rada buď návrh se všemi změnami EP přijme (pokud je Komise odmítla, nutno přijmout jednomyslně) anebo se zahajuje…
    • Rozpočtové řízení není legislativním procesem - výsledkem je nelegislativní akt
  • otázka 28 - první podmínka vzniku nepřímého účinku: existence národní normy provádějící normu EU - nemusí jít nutně o prováděcí předpis, ale vnitrostátní předpis, který se týká stejného tématu
  • otázka 30 - celá nově zpracovaná na gmailu
  • otázka 31 - Žaloby na náhradu škody způsobené národními orgány musí být nejdřív projednávány stejně jako porušení vnitrostátního práva (princip rovnocennosti) viz str 130 učebnice 2010 - v otázkách uvedeno princip efektivity → ten v tomto případě znamená neaplikovat vnitrostátní předpisy, které by náhradu škody učinily nemožnou, nebo mimořádně obtížnou
  • otázka 33 - odrážka „4. škoda“ - je tam napsáno „škodlivé následky právního přijetí nebo udržování vnitrostátního opatření odporujícího právu EU“ → no tak to asi ne, když se jedná o ODPOVĚDNOST EU, nikoli o odpovědnost členského státu (ot. 31), ne? MYSLÍM, že se jedná o: „škodlivé následky protiprávního jednání (porušení normy EU) přičitatelného EU“
  • otázka 39 - Evropská rada - jako zástupce ČR je tam uveden Jan Fischer, což už dávno neplatí → nyní Petr Nečas (uvidíme na jak dlouho ;-) )
  • otázka 40 - chybí pracovní skupiny - odborníci a úředníci z jednotlivých států, kteří připravují jednání a veškeré podklady pro rozhodování - Rada je většinou poslechne - možná trošku deficit demokratického rozhodování - poslouchají nevolené úředníky (říkal Šmejkal)
  • * otázka 41 - jmenování ostatních členů (komisařů): vzájemnou dohodou Rady EU a předsedy EK (nikoli prezidentem) je vytvořen seznam osob, kterým navrhují jmenovat členy komise → seznam se předloží EP, ten musí potvrdit/schválit → za základě potvrzení ČLENY KOMISE JMENUJE EVROPSKÁ RADA
  • otázka 41 - Komise od r. 2014, počet komisařů bude odpovídat 2/3 počtu členských států (tedy čl. 17/5/1 SEU) - kvůli ústupkům Irsku se čl. 17/5 neuplatní (učb. s. 55)
  • otázka 42 - počet poslanců EP je aktuálně 754 (ne 736 - to bylo dříve, ER navrhla zvýšit počet na 754 pro zachování proporcinality → schváleno EP a ratifikováno ČS) a pro doplnění ČR má (na období 2009-2014) 22 europoslanců
  • otázka 45 - Velký senát tvoří 13 soudců (dle Statutu SDEU)
  • otázka 46 - chybí tam, že krom senátů po 3 a 5 soudcích zasedá i jako velký senát (13) a v plénu, u některých druhů řízení i jen samosoudce
  • otázka 47 - typy řízení před SDEU - o předběžné otázce: je tam napsáno, že výjimečně je příslušný i Tribunál a že to upraví Statut SDEU → avšak neupraveno, SFEU to sice předpokládá, ale fakticky předběžné otázky neposuzuje
  • otázka 49 - nepřípustná žaloba proti aktu, který je pouze potvrzením aktu dřívějšího, včas napadeného (tam má být nenapadeného)
  • otázka 50 - pod oprávnění k žalobě - Komisi nelze napadnout žalobou na NEČINNOST (ne pro neplatnost, jak je v otázce) pro nepodání žaloby k SDEU → její právo

Hmotné právo

  • otázka 54 - odkazuje na otázky 45 a 48, které jsou už jiné. Chybí tedy popis výjimek ze zákazu kvantitativních překážek. Je to podle případu Cassis de Dijon: 1) neharmonizovaná oblast 2) nediskriminační 3) kategorický požadavek 4) nutnost 5) přiměřenost. Pokud jsou podmínky kumulativně splněny, tak je ORUKO povoleno.
  • otázka 62 - Národní režim (dle učebnice zacházení) - přímou diskriminaci lze ospravedlnit pouze psanými důvody ze čl. 52 SFEU (nikoli nepřímou)
  • otázka 74 - Evropský zatýkací rozkaz - omezen na případy, kdy je čin oboustranně trestný + oboustranná trestnost se nemusí zjišťovat u 32 taxativně vyjmenovaných TČ (v otázkách 37, kontrola dle Svobodovy učebnice a poté samotného eurozatykače → čl. 2) a Evropský důkazní příkaz (ne prostředek)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code