Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


61. Vznik a vývoj koncepce základních práv a svobod – lidských práv

  • zárodky lidských práv lze zaznamenat už u sofistů, stoiků, ale i v pramenech středověkého práva (Magna Charta Libertatum)
  • nelze přesně určit počátek vzniku koncepce lidských práv, ale můžeme nalézt historické příčiny konsensu o lidských právech, jejich pozitivní úpravu
  • vývoj základních lidských práv a svobod v užším smyslu byl podmíněn hlavně zamezením možnosti dlužního otroctví; právo na život – nemáme povinnost žít
  • lidská práva se začínají objevovat na přelomu 18. A 19. století – jde především o subjektivní, základní a materiální práva – právo na život, právo na soukromý majetek, právo na soukromí
  • během 19. století a na začátku 20. století se rozšiřují politická práva – zvětšuje se počet lidí participujících na politice (např. volební právo – rušení cenzů pro aktivní i pasivní volební právo)
  • po 1. světové válce se zdůrazňují hlavně práva národnostních menšin1)
    • uplatňuje se právo na sebeurčení, zaručení práv menšin žijících na cizím území
    • snaha o zabránění občanských válek a konfliktů (Němci v Československu, Maďaři na Slovensku…)
    • zdůrazňují se také práva slabších jedinců ve společnosti (upravují se práva žen, dětí, důchodců…)
  • po 2. světové válce se upřednostňuje zaručení lidských práv mezinárodní, nadnárodní všeobecnou smlouvou
    • práva menšin nebyla zaručena obecně, ale pouze na smlouvách jednotlivých státu se Společností národů2)
  • Všeobecná deklarace lidských práv, OSN, 1948 – na základě této deklarace byly vypracovány dva základní dokumenty v oblasti lidských práv:
    • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1966 Sb.)
    • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (v tehdejší ČSSR vyhl. pod č. 120/1976 Sb.)
  • Mezinárodní smlouvy o lidských právech jsou bezprostředně závazným vnitrostátním pramenem práva a mají veliký význam vedle ústavní úpravy lidských práv
  • Základní lidská práva jsou chráněna obecnými soudy
  • Vznikem Rady Evropy a podepsáním Úmluvy o ochraně lidských práva a základních svobod je možná i mezinárodní soudní ochrana lidských práv u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (po vyčerpání všech možností ochrany ve státě a po uplynutí 6 měsíců od vynesení posledního pravomocného rozsudku ve věci)
  • Nezávislá soudní moc zabezpečuje ochranu práv jednotlivce, ale také s ohledem na veřejné blaho
  • Rozhodování soudů v oblasti ochrany lidských práv má kvaziprecedenční smysl – zajišťuje větší jistotu
  • Vývoj základních práv je podmíněn společenským konsensem – systém těchto práv není přesně uzavřený, ale je nepřípustné zmenšovat rozsah práv dosažených mezinárodní a společenskou shodou
  • Konsensus = chápání lidských práv neutrálně, bez ohledu na ideologie
  • Dodržování lidských práv je dnes podstatným znakem demokratických států – u principu majorizace zajišťují lidská práva ochranu jednotlivce před mocí většiny – lidská práva omezují suverenitu lidu suverenitou jedince 3)

Prameny

  • Boguszak: Teorie práva
  • Kuklík, Petráš: Nadnárodní integrace v Evropě
1) , 2)
op. cit. Kuklík, Petráš
3)
op. cit. Boguszak
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code