Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


03. Právo a právní vědomí

Varvařovský (2011): „Právní vědomí každého člověka tvoří dvě roviny – představy o právu a názory na právo. Především tedy představy o tom, co jako právo v daném státě či společnosti platí. Co má být dodržováno, jinak řečeno, co je po právu a co je protiprávní. Tyto představy se však od skutečně platného práva mnohdy odlišují, a to i velmi podstatně. Druhou rovinu pak představují názory na právo, tedy hodnocení platného práva – zda ta či ona úprava je spravedlivá, není-li diskriminační či jinak „neférová“, co by se tedy mělo v budoucnu změnit, upravit jinak apod.

  • právní vědomí je odraz pozitivního práva ve vědomí
    • člověka (pak jde o INDIVIDUÁLNÍ právní vědomí),
    • skupiny (SKUPINOVÉ) nebo
    • celé společnosti (SPLEČENSKÉ)
  • prezentací právního vědomí navenek jsou názory, postoje a chování lidí ve vztahu k platnému právu
  • rozlišujeme:
    1. právní vědomí de lege lata = podle platného zákona (určuje, co je v souladu s platným právem a co protiprávní; odráží platné právo ve vědomí lidí)
      • na otázku, co je právo, nelze odpovědět úvahou, ale podle zákonů
      • APLIKAČNÍ rovina
    2. právní vědomí de lege ferenda = právní vědomí o tom, jaké by právo mělo být
      • je to právně-sociologické vědomí, hodnocení práva z hlediska správnosti a spravedlnosti
      • ROVINA PRÁVNÍ POLITIKY (právní sociologie) a tvorby legislativy
  • tyto dvě roviny nelze směšovat - první rovina je APLIKAČNÍ = aplikujeme platné zákony X druhá směřuje do oblasti LEGISLATIVNÍ = tvorba zákonů​​​​​​​
  • Lze společensky relevantní právní vědomí ztotožnit s veřejným míněním?
    • veřejné mínění = souhrn individuálních/skupinových názorů na právo (lze zkoumat dotazníky apod.)
    • společensky relevantní právní vědomí = to, jak chápou právo ti, co o něm rozhodují
    • objektivní právo – také není totožné
    • nejsou totožné, ale mohou se mísit – konfrontace problematických otázek (např. trest smrti)

Prameny:

  • A. Gerloch - Teorie práva, 4. upravené vydání (str. 23 - 25)
  • přednášky
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code