Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


22. Angloamerický typ právní kultury; pojem common law, rozdíly mezi právem anglickým a právem USA

Chybí prameny

  • Rozšířen zejména ve Velké Británii, USA, Kanadě, Austrálii a Novém Zélandu, v pozměněné podobě i jinde.
  • Vznikl ve středověké Anglii, zejména na základě common law a equity.
  • Od 2. světové války probíhá sbližování s kontinentálním typem.
  • Common law:
    • v širším smyslu - označení pro angloam. typ právní kultury vůbec
    • v užším smyslu - obecné právo tvořené soudními precedenty a obyčejovým právem ve VB
    • v nejužším smyslu - jeden ze dvou systémů soudcovského práva (vedle equity) ve VB
  • Vedle common law má význam i statute law, tvořené zákony a dalšími právními předpisy.

Rozdíly mezi VB a USA

  • Dané především tím, že po prohlášení nezávislosti se vývoj ubíral jiným směrem.
  • USA vychází ze psané ústavy, právní obyčeje nejsou pramenem práva, vytváření common law je ovlivněno federativním systémem.
  • Ve VB nemůže soudní precedens odporovat zákonu (doktrína suverenity parlametu), zatímco v USA může Nejvyšší soud (také Nejvyšší soudy členských států, popř. i jiné) odmítnout aplikaci zákona pro jeho neústavnost a toto rozhodnutí má precedenční charakter.

Znaky

  • Mnohost pramenů práva = psané právo (statute law, legislation) + soudní precedenty (judge made law, case law), ve VB navíc právní literatura a obyčeje
  • Absence dělení práva na soukromé a veřejné
  • Odlišná právní terminologie a právní instituce od kontinentálního typu
  • Odlišnosti v pojetí legality (koncepce rule of law, vlády práva), v kontinentálním typu je to doktrína právního státu, vycházejícího ze zákona.
  • Zatímco u kontinentálního typu soudci právo nalézají mezi stranami (inter partes), pouze ÚS působí erga omnes (vůči všem) v rámci abstraktní kontroly ústavnosti, v angloamerickém typu nalézají soudci právo a vyšší soudy mohou právo tvořit (působí erga omnes)
  • Není založen na recepci ŘP.

Prameny

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-233-2 . S

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code