Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


14. Klasifikace normativních právních aktů

Právní předpisy

  • = obecně závazné normativní právní akty
  • právní předpisy = výsledky činnosti orgánů veřejné moci (nejčastěji legislativního procesu), které obsahuji právní normy
    • nemusí mít nutně psanou formu (např. vyhlášeni nouze prostřednictvím TV)
  • jsou to předem daná pravidla chováni
    • apriorní způsob tvorby pravá typický pro kontinentální TPK (ale objevuje se ve všech třech TPK)
    • právní předpisy jsou přijímány zákonodárnými sbory (je fajn vědět o legislativním procesu, viz ústavní právo)
    • přip. na základě zákonného zmocněni i orgány moci výkonné a orgány územní samosprávy
  • normotvorný proces (legislativní proces) je regulován právními normami (⇒ legislativní procesní právo – ústava, jednací řády zákonodárných sborů, přip. zákony tykající se územní samosprávy, vyhlašovaní právních předpisů etc.)
    • výhoda – přehlednost a dostupnost; nevýhoda – menši pružnost
  • typická je hierarchická výstavba na základě právní sily
  • kodexy (zákoníky) upravují uceleně právní problematiku určitého právního odvětví
    • výhoda – přehlednost, systematičnost, nerozpornost určitého právního odvětvi
    • nevýhoda – tzv. nepřímá novelizace kodexů pomocí zásady lex specialis
    • v každém typu právní kultury existují minimálně čtyři kodexy (občanský zákoník, občanský soudní řád, trestní zákoník, trestní řád)

Předpisy, které nejsou prameny práva

  • individuální právní akty
    • nejsou prameny práva
    • jde pouze o aplikace obecně závazných normativních právních aktů na konkrétní případy
    • např.: judikatura, rozsudek, trestní příkaz, platební rozkaz, správní rozhodnutí v konkrétní věci apod.
  • interní normativní akty
    • nejsou prameny práva, ale mají normativní charakter (tvoří paraprávní systém)
    • jsou závazné jen pro toho, kdo je na základě zákona účastníkem určitého vztahu, kterého se tykají
    • např.: směrnice, instrukce, statuty, organizační a pracovní řády, pokyny

Klasifikace právních předpisů

  • Podle toho, kdo má pravomoc je vydávat
    • Parlament, popřípadě Senát Parlamentu
      • zákonodárné akty – tj. zákony + ústavní zákony + zákonná opatřeni Senátu (⇒ prvotní, originární prameny práva)
      • přijímání běžných zákonů je ohraničeno Ústavou i mezinárodními smlouvami
      • někdy je Ústavou vyžadovaná úprava ústavním zákonem (srov. např. Ústava čl. 9 odst. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 100 odst. 3, čl. 11)
      • ústavní zákon však může podrobnější úpravu odkázat na běžný zákon
    • určité orgány výkonné moci
      • rozhodnuti prezidenta republiky vydávaná v mezích jeho působnosti stanovené Ústavou
      • prováděcí předpisy – tj. nařízeni vlády a právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů
      • jedná se o akty odvozené od zákonů
      • některé věci jsou však ústavně-právními normami vyhrazeny k úpravě výlučně zákonem, takže ani podrobnosti nemohou být upravovány normativními akty nižší právní síly (srov. LZPS čl. 4 odst. 3), netyká se to však LZPS čl. 4 odst. 1.
    • určité orgány územních samosprávných celků
      • obecně závazné vyhlášky územních samosprávných celků
  • Podle toho, zda jsou prvotní nebo odvozené
    • primární (originární) právní předpisy
      • zákony
      • zákonná opatřeni Senátu přijímaná na návrh vlády v době, kdy je PS rozpuštěna (nutná dodatečná ratihabice PS)
        • máji povahu výjimečného, nouzového pramene práva
        • pouze ve věcech, které nesnesou odkladu
        • ne ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného učtu, volebního zákona ani určitých mezinárodních smluv
        • výhradně na návrh vlády
        • bez možnosti prez. veta
        • podpisy:
          • předseda Senátu
          • prezident republiky
          • předseda vlády
      • platné dekrety prezidenta ČSR přijaté v rámci jeho dekretální pravomoci v době nesvobody (1940-1945)
        • ratihabované Prozatímním Národním shromážděním ČSR jako zákony v roce 1946
      • obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obci a krajů (patři mezi podzákonné právní předpisy)
        • obecně závazné vyhlášky kraje
          • samostatná působnost kraje je vymezena v zákoně o krajích
          • lze jimi ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon
          • nesměji být v rozporu se zákony
          • vydává je zastupitelstvo kraje
        • obecně závazné vyhlášky obce
          • samostatná působnost obce je vymezena v zákoně o obcích, popř. ve zvláštních zákonech
          • nesměji být v rozporu se zákony
          • vydává je zastupitelstvo obce
          • mohou obsahovat novou právní úpravu, lze jimi v mezích stanovené kompetence upravovat i vztahy dosud neupravené žádnými jinými předpisy (praeter legem)
          • pravomoc je vydávat mají v demokratických státech v zásadě pouze orgány veřejné moci volené občany (zastupitelské sbory), přip. přímo lid (referendum)
    • sekundární (derivativní, odvozené) právní předpisy
      • nařízeni vlády
        • jen k provedení určitého zákona a v jeho mezích (není nutno výslovného zmocnění – srov. Ústava čl. 78 a čl. 79 odst. 3)
        • k přijetí je třeba souhlasu všech členů vlády
        • podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády
        • vyhlašuji se ve Sbírce zákonů
      • rozhodnutí prezidenta republiky obecně normativní povahy
        • mají obecnou povahu, avšak prezident v zásadě není orgánem povolaným k tvorbě právních norem ⇒ nejde o normativní akty v běžném smyslu (nejsou odvozeny od běžných zákonů, nýbrž jsou vydávaná v mezích působnosti, stanovených Ústavou)
        • např. udělení amnestie – Ústava čl. 63 odst. 1 písm. j) 1)
      • právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů (s celostátní i lokální působnosti) ⇒ „vyhlášky“
        • na základě a v mezích zákona, jestliže ministerstvo nebo jiný správní úřad jsou k tomu zákonem zmocněny
        • nařízeni krajských a obecních rad (v přenesené působnosti)
      • nařízení kraje
        • jsou vydávaná, pokud je k tomu kraj ad hoc zmocněn zákonem (⇒ odvozené, prováděcí předpisy)
        • spadají mezi právní předpisy správních úřadů
        • vydává je rada kraje a řídí se při tom zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona
        • podmínkou jejich platnosti je vyhlášeni ve Věstníku kraje
      • nařízení obce
        • jsou vydávaná, pokud je k tomu obec ad hoc zmocněna zákonem (⇒ odvozené, prováděcí předpisy)
        • vydává je rada obce a řídí se při tom zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona
        • rady měst Brno, Ostrava a Plzeň vydávají nařízení obce též v případech, kdy je k jejich vydávání zmocněn okresní úřad
        • podmínkou jejich platnosti je vyhlášení, tj. vyvěšení na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů
      • nesmějí odporovat prvotním normativním aktům, od nichž jsou odvozeny, mají nižší právní sílu než ony a slouží jen k podrobnější právní úpravě věcí zásadně upravených prvotními normativními akty
      • vydávají se v mezích primárních normativních aktů (secundum et intra legem), v rozsahu zákonného zmocnění
      • jedná se o extenzi exekutivy do legislativy na základě blanketové normy obsazené v zákoně
        • tzv. delegované zákonodárství, tj. přenesení zákonodárné moci na orgány moci výkonné
      • neústavní derivací by bylo:
        • zákon zcela blanketní povahy (zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu má totiž stanovit předmětné meze delegace)
        • terciární normotvorba (odvození prováděcího předpisu od jiného prováděcího předpisu)
          • např. odvození vyhlášky ministerstva od nařízení vlády
          • srov. Ústava čl. 2 odst. 3 a čl. 79 odst. 3
  • Podle stupně právní síly
    • ústava a ústavní zákony
      • ústava = komplexní úprava zákonodárných vztahů, resp. kodifikace ústavního pravá
      • rozlišujeme rigidní a flexibilní Ústavy (rigidita je spjata s vyšší právní silou)
      • vyšší právní síla Ústavy (resp. ústavních zákonů) je předpokladem zavedení ústavního soudnictví (přezkoumávaní souladu zákonů s ústavními zákony ze strany soudní moci)
      • pozor na odlišení – ústavní právo z obsahového hlediska (tj. v materiálním smyslu) zahrnuje všechny právní normy, které upravují základy organizace státní moci a základní subjektivní pravá, resp. normy, které jsou základem či východiskem celého právního systému (zvláště pak normy, které určují, jak se tvoří právo) ⇒ to už ale nesouvisí s právní silou (k ústavnímu právu tak patři např. i JŘ, které jsou jen zákony)
    • zákony
    • podzákonné předpisy
  • Vztah pojmů právní předpis a právní norma
    • právní předpis a právní norma se obsahově i rozsahem kryjí
      • tato situace je výjimečná, ale možná
    • právní předpis obsahuje více právních norem (obvyklý stav)
      • jde o právní normy sdružené dle systémových a logických kriterií do kodexů, zákonů a podzákonných právních předpisů
    • jedna právní norma je obsažena ve své celistvosti ve více právních předpisech
      • některá část trojčlenné logické struktury právních norem (hypotéza-dispozice-sankce) je obsažena v jiném právním předpisu
      • obvykle bývá odloučena sankce, např. vydáním zvláštního zákona (trestní nebo přestupkový zákon)

Prameny

  • Vypracované státnicové otázky z roku 2010 (+ kontrola s učebnicí)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code